To osudné zapomínání.

4. září 2014 v 23:00 | kra

Zapomínat je lidské.
O to víc si tuto poučku pamatují ti, kdož svůj životní kapitál postavili na lži.



Těmito úvodními větičkou by se mohl začínat článek o ledasčem, zabývající se kde čím.
Je načase se ničím novým nezabývat, prostě se odmlčet a přečíst si znovu vše, co bylo doposud napsáno. Nic víc. Stačí změnit úhel pohledu na základě jedné premisy, pohlédnout do očí světa o první větičku hlouběji a vše se změní: mlhavé zkontrastní, jasné potemní, hranatý svět zplastičtí.
Základem lhaní je prvních pár vět uvozujících následnou -vylhanou- odsuzující kritiku. Základem věření v pozitivní úmysl autora je pohodlí čtenáře/voliče, zůstávat v jednoduchém světě, věřícímu na samoozdravovací mechanismy společnosti, které neexistují. Matematika je jednoduchá. Když nikdo nerozezní zvon, nikdo nepřijede hasit požár.

Odpovědnost jsme svěřili politikům, nečekejme že ji nepoužijí proti nám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama