Lid je zdrojem veškeré státní moci... kdy?

5. září 2009 v 0:13 | kra |  Demokracie

Michaela Židlická, ústavní soudkyně, se mě na ulici Česká ptala zda vůbec rozumím tomu co je napsáno na tom transparentu co mi visí na krku. Aniž bych věděl o kalibru dámy která se mě dotazuje

(její totožnost jsem zjistil dodatečně podle fotky na internetu) odpověděl jsem, že se mi zdá, že právo lidu je pošlapáno, když volby - jediný instrument k uplatnění práva lidu, je odložen kvůli zkoumání práv nějakého poslance. S rozčilením mi namítla, že to nemám ze sebe. Odvětil jsem, že jsem si vědom, že mou vůli jistojistě ovládají ruští agenti. I přes vážnost sdělení že mě ovládá ruská tajná služba, tomto tvrzení zjevně neuvěřila (podobně jako ochraka která mě ráno vyhazovala od budovy ÚS) a znovu se zeptala kdo mě sem poslal - trvala na tom že "To nemáte ze sebe"...na mé vytrvalé tvrzení, že jsem ovládán ruskými agenty nakonec reagovala dotazem, "Jaké máte vzdělání?" S hrdostí vlastní plebejce jsem odvětil že jsem elektrikář. Následoval okamžitý a definitivní úsudek: "Tak to určitě nemáte ze sebe!" Zakončila rozhovor vsteklá dáma následným úprkem do davu ulice Česká... Zakřičel jsem na ni, jsa tímto uražen (aniž bych v té chvíli věděl že jde o ctihodnou primadonu zasedající v ÚS) "Jak to víte?" Odpovědi jsem se samozřejmě nemohl dočkat, podobně, jako se mnho jiných spoluobčanů nedočkalo od Ústavního soudu zadostiučinění za dlouhá léta...

Teď si říkám sám pro sebe, jestlipak ctihodná matróna soudí na Ústavním soudě stejně dobře jako si dělá úsudky o lidech s nepříjemnými transparenty?

Zkuste si někdy udělat ze sebe terč a vypadat jako nějaký potrhlý zastánce čehokoli... Těch pošlapaných duší které vyslechnete, těch zničených životů které trpěly proto, aby se kdejaký křivák dostal k moci a penězům, a Ústavní soud, poslední naděje, jim pak plivl do tváře...


Nejkrásnější chvíle jsem ovšem prožíval na samém začátku celých těch protestních trampot.
Už za pět minut po tom co jsem si dovolil obtěžovat ctihodný soudní pilíř demokracie postáváním na schodech do jeho vznešené budovy, vyběhl ze dveří soudu pán, nejprve rozpačitě obkukující transparent, a později otázající se, "můžu Vám nějak pomoci, nebo tu jen vyjadřujete svůj názor?"
- "Jenom vyjadřuju svůj názor, nic víc" odvětil jsem.

Za chvíli byl zpět s policejní ostrahou soudu, přičemž zblblý policista si při legitimování z mé občanky opsal úpně všechno a snad si i omalovával fotografii, neboť mu to trvalo neskutečně dlouho. Nesmělá omluva která provázela toto panoptikum zazněla od pána v civilním obleku "Je to naše povinnost si vás zkontrolovat" završila tento rozhovor, načež mne zanechali dalšímu osudu o němž již ovšem patrně sami rozhodli, povolaje policejní posily...

Za dalších deset minut udála se karikatura hodná Haškova Švejka. Přijela policejní fabie se čtyřmi policisty. Zastavili u chodníku přímo přede mnou, a vida bagatelní situaci, zkušený příslušník sedící na místě spolujezce stáhl okénko a pokynem ukazováčku s výzvou "můžete jít k nám?" přemluvil mě takto nenuceně a zdvoříle k tomuto úkonu. Následovala zběžná legitimizace, dokonce kratší než ta která se odehrává při běžné silniční kontrole, načež mi byl položen dotaz zda "znám zákon, když už tu stojím". "Tady se nesmí stát?" Podivil jsem se. "Sto metrů od budovy, nebo se alepoň postavte naproti na ulici". Odpověděl policista. Nejsa obeznámen s právními předpisy postávání u budov Ústavních soudů, přislíbil jsem poslušnost a odebral se putovat s transparentem do ulice Česká, což se nakonec ukázalo z hlediska propagačního mnohem efektivnější. Policejní fabie opustila místo před Ústavním soudem aniž by jediný z mužů zákona opustil pohodlí vozu. Ještě než odjeli, nechali si ukázat transparent. "Ukažte nám co tu vlastě prezentujete" udělal jsem krok zpět abych prezentoval i těmto dobrým mužům zákona svůj názor a setkal se s pochopením - fábíí zazněl nenucený smích (pravděpodobně jim to připomnělo nedánvé dějiny policejního sboru). S úsměvy na tvářích jsme se rozloučili.


Vydal jsem se do ulic lovit na svůj transparent pozornost kolemjdoucích...

Byla to zajímavá zkušenost. Nemnoho nadějí v pohedech některých spřízněných duší, trocha útěchy z úsměvú pochopivších, sem tam planá výzva a popřání úspěchu, sem tam zaplakání nad vlastní prohranou bitvou kterou jedni byli zuboženi za dob vlády komunistů, jiní v moderních dobách, ale všechny beznadějné, neboť se za posledních 20 let prý vlastně nic nezměnilo, neboť z tolik opěvovaného podepisování chart dnes profitují jen vybraní jedinci. Na většinu otázek typu "myslíte že tím něco změníte?" nezbývalo než krčit rameny. Mnoho pohledů bylo bojácných, jiné pohrdavé nad tím, že si vůbec dovoluji dovolovat...

Největší optimismus ve mě vyvolávali školáci. Nebáli se, smáli se, a ani se nedivím že právě jim nejdřív bylo jasné o čem je řeč. Když vidí slovo "korupce" jistojistě to znají z rozhovorů rodičů i jinde kolem.

Trpké tváře pochopivších a rezignovaných lidí, kteří zápolí s bídou, úřady a soudy dnes a denně, byly z nejčastějších. Úsměvy nad rádoby vtipem byly příliš trpké aby se daly nazývat úsměvy. Od důchdců smířených s osudem jsem si zažil více humoru a pochopení, ba i oslovení. Už nemají co ztratit a nemusí se bát mluvit s "vyvrhelem" který se postavil "svaté" pravdě vyvěrající ze středu patnácti "nedotknutelných".

Můj transparent, jak mě později uvědomila jedna paní, nebyl dostatečně transparentní, tedy srozumitelný. "Lidi jsou blbí, tohle nepochopí" tvrdila.
A možná měla pravdu.

Bylo mnoho těch, kteří vůbec nepochopili o čem je řeč. Překvapil mě počet lidí kteří se tázali oč jde, a kteří vůbec nevěděli že dotyčná věta je ze základního zákona naší republiky, z Ústavy. Pomyslel jsem si v tu chvíli, proč mají vlastně tito tvorové právo chodit k volbám? Podobně velkou skupinu "tupých" zaujímaly osoby zastávající postoj povýšeneckého ignorování, pro něž už jen čtení něčeho neoficiálního, načmáraného na kusu kartónu, rovná se patrně smrtelnému hříchu. Podobně se, teprve až na druhý den, kdy jsem obeznámen se zákony shromažďovacími drze postával před soudem, chovali všichni soudci Ústavního soudu při nastupování do svých limuzín (včetně pana předsedy Rychetského). Viděli jen polovinu světa, tu na jejíž straně jsem nestál.

Vrcholem tohoto představení byla epizoda o tom, kterak mě příslušníci policie, oděni ve slušivých civilních oblecích, jen s decentními odznáčky na klopě, vraceje se z oběda, oslovili zda bych laskavě neopustil schody vedoucí ke vchodu ku dveřím ctěného nám soudu...

S radostí sobě vlastní, kterou vždy pociťuji když konám něco co mě nic nestojí a přitom vyhovuji vůli svému bližnímu, jsem tak učinil. Dodnes se ale zamýšlím nad tím, co jsou ti ústavní soudci vlastně zač, a jak je čisté je jejich svědomí, že nedokáží sami říci člověku který prostě jen zavazí, aby šel o kousek dál, a místo toho za sebe posílají policii. Vzácné to bytosti vytříbeného vkusu. Patrně právě proto si je tak draze platíme z našich daní...


Melčákova stížnost a volební "iniciativa" Ústavního soudu přichází v době, kdy máme na krku ekonomickou krizi, hlasování o rozpočtu na příští rok, Janotovy balíčky výhodné pro horních deset tisíc a hrozbu zavedení progresivní daně už od ledna 2010 (pokud ve volbách vyhraje levice, nebo alespoň nějaká "proprogresivní" koalice). Až příliš podezřelá kombinace náhod.

Qui bono?

Nevím přesně jaký je rozdíl mezi čistým příjmem zdaněným progresivní nebo naopak rovnou daní třeba u takového průměrného výletníka z Toskánska, ale hádám, že nějaká ta "investiční" injekce do poslance Melčáka a případně i jiných osob o kterých se nesmí říct že jsou taky jenom lidi (úplatní, či vydiratelní)

Parafrází:
Maminka a Ústavní soud mají vždycky pravdu.

Řečeno slovy člověka který ze střípků skládal pravdu - tu historickou:
Těžko se hledá těm, kteří ctí autoritu jeko nejvyšší pravdu, namísto pravdy jako nejvyšší autority.
Gerald Massey, Egyptolog

Bohužel, patrně se nám jak říká Massey, pravda bude těžko hledat, neboť nemáme na výběr. Ctít autoritu jako nejvyšší pravdu je v případě Ústavního soudu ošetřeno zákonem.



Právo lidu vykonávat svou moc prostřednictvím voleb má být upozaděno před právem poslance vykonávat nerušeně svůj poslanecký mandát. Ústavní soud se ve svém Usnesení Pl. ÚS 24/09 opírá také o Článek 9 odst. 2 Ústavy, který stanoví že "Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná." Ani náhodou pana Rychetského nenapadlo, že právo občanů volit by mohlo být v demokratické společnosti důležitější než to, že sněmovna vydává jednorázové ústavní zákony. V článku 9 odst. 1 se stanoví, že "Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony". O jednorázovosti nebo vytrvalosti ústavních zákonů není v celé ústavě ani popel. Je nanejvýš podivné, že si Ústavní soud vůbec uzurpuje právo na posuzování ústavních zákonů. Vůle lidu, byť by byla hlasováním o ústavním zákonu vyjádřena třeba i 100% poslanců a senátorů, může být v takto "vyváženém" ústavním systému zamítnuta několika jedinci v talárech ÚS. Já osobně považuji tento zásah moci soudní do moci zákonodárné a výkonné za mnohem závažnější porušení článku 9 odst. 2. Pavel Rychetský ve svém Sdělení Ústavního soudu - tisková zpráva k ústavní stížnosti poslance Miloše Melčáka píše: Článek 9 odst. 2 Ústavy stanoví, že "změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná" a tím stanoví nepřekročitelný limit pro všechny orgány státu včetně jeho zákonodárného sboru...

Platí tyto nekonkrétní nepřekročitelné limity také pro ústavní soud?
Co může být v závažnějším porušením náležitostí demokratického právního státu, než upírání volebního práva?



Může Ústavní soud přezkoumávat ústavní zákon?
Zákon o Ústavním soudu obsahuje sousloví "ústavní zákon" pouze v těchto článcích:

HLAVA DRUHÁ
Zvláštní ustanovení o řízení před Ústavním soudem

Oddíl první
Řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů

§ 66
Nepřípustnost návrhu
(2) Návrh je dále nepřípustný, jestliže před doručením návrhu Ústavnímu soudu pozbyl platnosti ústavní zákon nebo zákon, s nimiž jsou podle návrhu přezkoumávané předpisy v rozporu, nebo dosud nebyl vyhlášen ve Sbírce zákonů.
§ 67
Zastavení řízení
(2) Řízení se rovněž zastaví, jestliže pozbude platnosti ústavní zákon nebo zákon, s nimiž je podle návrhu zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, v rozporu.
§ 71b
Nepřípustnost návrhu
(2) Návrh je dále nepřípustný, jestliže ústavní zákon, s nímž je podle návrhu mezinárodní smlouva v rozporu, pozbyl před doručením návrhu Ústavnímu soudu platnosti.
§ 82
Nález a jeho právní následky
(2) Vyhoví-li Ústavní soud ústavní stížnosti, vysloví v nálezu
a) jde-li o ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, které ústavně zaručené právo nebo svoboda a jaké ustanovení ústavního zákona byly porušeny a jakým zásahem orgánu veřejné moci k tomuto porušení došlo,
b) jde-li o ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. c) Ústavy, v čem spočívá porušení zákonem zaručeného práva na samosprávu, jaké ústavní zákony nebo zákony byly porušeny a jakým zásahem státu k tomuto porušení došlo, anebo

Oddíl devátý
Řízení ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy
§ 125a
Podání návrhu
(1) Opravný prostředek proti rozhodnutí prezidenta republiky, že opakované referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii nevyhlásí, může podat vláda či společně nejméně dvě pětiny poslanců nebo společně dvě pětiny senátorů ve lhůtě 20 dnů ode dne rozhodnutí prezidenta republiky, že referendum nevyhlásí, nebo ode dne uplynutí třicetidenní lhůty podle čl. 4 ústavního zákona o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii, aniž by prezident republiky referendum vyhlásil nebo rozhodl, že referendum nevyhlásí.

Oddíl desátý
Řízení ve věcech referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii
Řízení o nevyhlášení referenda
§ 125f
Nález a jeho právní následky
(1) Dojde-li Ústavní soud po provedeném řízení k závěru, že postup při provádění referenda nebyl v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii nebo se zákonem vydaným k jeho provedení, a mohl-li být zjištěným nesouladem ovlivněn výsledek referenda, Ústavní soud nálezem vysloví, že
a) postup při provádění referenda nebyl v souladu s uvedenými právními předpisy, a uvede, která ustanovení ústavního zákona o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii nebo která ustanovení zákona vydaného k jeho provedení byla porušena,


Pak se ještě sousloví "ústavní zákon" vyskytuje v odkazech:

5) Čl. 6 ústavního zákona č. 91/1991 Sb., o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní
6) Zejména čl. 3 ústavního zákona ČNR č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky.
7) Čl. 6 ústavního zákona č. 91/1991 Sb.

Jedinné odůvodnění které mě v souvislosti s přijetím stížnosti pana poslance Melčáka napadá je to, že článek 21 odst 4 Listiny základních práv a svobod:

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
Hlava druhá
Lidská práva a základní svobody
Oddíl druhý
Politická práva
Článek 21
(4) Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.

Chrání individuální práva Miloše Melčáka, zatímco odstavec 1 stejného článku

(1) Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.

deklarující právo všem kteří mohou volit, má pro ÚS menší váhu. Je to snad proto, že individualita je dnes v módě a kolektivismus patří do dob minulých? Proč se ÚS nemůže zabývat Melčákovou stížností po volbách, a v klidu dopřát lidu naplnění volebního práva? Inu, lid se málokdy ozve.

Divíte se že mám pocit že jsou mi upírána má občanská práva?
Foto: Brněnský deník.cz
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Prorostla v ČR korupce do Ústavního Soudu?

Ano 65.6% (238)
Ne 34.4% (125)

Komentáře

1 opolzer opolzer | E-mail | 18. března 2010 v 16:57 | Reagovat

Jediná obrana občanů je úspěch politické strany ve volbách s programem
reformy státu,(včetně reformy stávajícího právního řádu) doplněný o úspory na státńí správu tak, aby výdaje byly nižší než příjmy.
Tak lze ještě uvažovati o zvětšení moci občanů na správě státu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama