O co šlo kolem ústavy a radaru?

7. listopadu 2008 v 19:53 | kra
Výběr ze zasedání sněmovny 29.10.2008 "o radaru" uveřejněný na videích v článcích:


Výběr týkající se ústavy:

/citace dle odkazu na parlamentní stenogramy/

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, členové vlády, paní a pánové, já bych to ponechal až na své vyjádření v rozpravě, ale využiji své přednostní právo právě proto, co zde řekl pan místopředseda vlády a předseda Strany zelených Martin Bursík.V tuto chvíli tedy musím přednést procedurální návrh, který krátce odůvodním. Podle mého názoru - a navrhuji to - tuto smlouvu lze hlasovat pouze ústavní většinou tří pětin všech poslanců Poslanecké sněmovny, a to proto, že Ústava České republiky nic takového, jako je zřízení základny cizího státu na výsostném území České republiky, nepředpokládá, nepočítá s tím. Článek 43 Ústavy počítá pouze s přijetím vojáků na vojenská cvičení, vysláním vojsk, a to při shodném usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu. Také si uvědomuji, že v roce 1992 to ani ústavodárci nepředpokládali.Jako oporu ke svému stanovisku, a proto to přednáším teď, říkám, že pokud jde o tzv. natoizaci této smlouvy, protože jde o dvoustranný právní akt, je jasné, že k takovému přijetí smlouvy a její platnosti je potřeba podle článku 9 Vídeňské úmluvy o smluvním právu minimálně dvou třetin států, kterých se to týká, to znamená dvou třetin všech států Evropské unie a dvou třetin všech států NATO, vzhledem k tomu, že jde o dvoustranný právní akt, který se dotýká našich závazků, které vyplývají nejen z Washingtonské smlouvy, ale zejména z našeho rozhodnutí v referendu o vstupu do Evropské unie. Připomínám, že Vídeňská úmluva o smluvním právu je u nás platná od 28. 7. 1987 a byla vyhlášena jako mezinárodní smlouva ve Sbírce zákonů 15/1988.V tomto ohledu jsem přesvědčen, že jiné hlasování zpochybňuje vůbec jakoukoli platnost takového dokumentu a možnost postupovat podle těchto dvou smluv.Ostatní ponechávám na své vystoupení v řádné rozpravě.



Ústava České republiky

ze dne 16. prosince 1992

Článek 43

(1) Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.
(2) Parlament rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem.
(3) Parlament vyslovuje souhlas
a) s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky,
b) s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky,
nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.
(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o
a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,
b) účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu,
c) účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích.
(5) Vláda dále rozhoduje
a) o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky,
b) o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky.
(6) O rozhodnutích podle odstavců 4 a 5 informuje vláda neprodleně obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.


...
...

...


Ústava České republiky

ze dne 16. prosince 1992


Článek 49

K ratifikaci mezinárodních smluv
a) upravujících práva a povinnosti osob,
b) spojeneckých, mírových a jiných politických,
c) z nichž vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci,
d) hospodářských, jež jsou všeobecné povahy,
e) o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu,
je třeba souhlasu obou komor Parlamentu.


...
A teď k té první části mého vystoupení. Nebude dlouhé a myslím si, že ho mohu do 13 hodin v podstatě uzavřít.Řekl jsem, že tato smlouva je v rozporu s ústavou a na svém tvrzení setrvávám z jednoho prostého důvodu. Protože tato smlouva, ať chcete, nebo nechcete, není v souladu s ústavním pořádkem. Ústava nic takového nepředpokládala a pan ministr Cyril Svoboda neříkal pravdu, protože jde o narušení celistvosti území a svrchovanosti České republiky, a to nad územím radarové stanice.Článek 1 odstavec 1 ústavy, a připomínám to těm, kteří dnes slyšeli na začátku schůze slib poslance České republiky a čtyřikrát slibuji, takže těm to připomínám, kdo si toho neváží, že už článek 1 odstavec 1 říká:"Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.


Ústava České republiky

ze dne 16. prosince 1992


Hlava první


Základní ustanovení

Článek 1

(1) Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
(2) Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.

...
...

Článek 11

Území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem.




/Tak co si o tom má člověk vlastně myslet?/
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama